Máme toho spoustu :-)

Kdo dnes v Silicon Valley alespoň nehovoří o společenském dopadu, je out

Úterý 3. Říjen 2017
Sociální firmy

Přirozenou lidskou potřebou je hledat smysl ve věcech kolem nás i v nás samotných. Přibývá lidí, kteří nalezli finanční úspěch v zaměstnání nebo podnikání, ale nestačí jim to. Ať už ho našli nebo ne, nejsou moc spokojení — dle průzkum Gallupu nebo Deloitte globálně okolo 80% vlastně nechodí do své rádo, nejsou angažovaní, nevyužívají svůj potenciál, jedním z hlavních důvodů je, že necítí, že jejich práce je užitečná, má přesah, širší smysl.

Prostě více a více lidí konfrontuje svá ega a zjišťují, že věnovat tento jedinečný, úžasný dar života pouze vydělávání peněz a honbě za mocí je jaksi málo. A tak přibývá lidí, nejvíce mezi lidmi, kteří si prošli krizí středního věku, lidmi z organizací občanského sektoru a mileniály, kteří chtějí podnikat, ale zisk již přestává být cílem podnikání ale jeho prostředkem. Toto je jednou z definic sociálního podnikání, z angličtiny social entrepreneurship. Zisk a peníze tak jsou především prostředkem k dosahování společenského nebo environmentálního dopadu. 

Sociální podnikání je součástí širšího trendu, který přináší širší zodpovědnost do podnikání obecně. Kdo dnes v Silicon Valley alespoň nehovoří o společenském dopadu, je out. Stále více globálních korporací i místních malých firem si uvědomuje, že vzhledem k sociálním a environmentálním výzvám jako je klimatická změna, příjmová nerovnost či fenomény Brexit, Trump nebo Zeman, tak zodpovědnější chování v podnikání přestává být volbou ale nutností pro jejich dlouhodobou prosperitu. A tak se řada firem posouvá od shareholder modelu k stakeholder modelu, tj. od rozhodování výlučně ve prospěch vlastníka k vyvaženějšímy rozhodování ve prospěch také místních komunit, zaměstnanců, zákazníků, celého dodavatelského řetězce a planetě Zemi. Příkladem takové firmy je Česká spořitelna její matka, Erste Bank, která se mnohem pečlivěji, opravdověji a dlouhodoběji kouká na to, jak její core business - půjčování peněz - pozitivně a negativně ovlivňuje lidské životy a dělá konkrétní změny - např. řešením tématu opravdu zodpovědného půjčovatele (responsible lending policy), zavedením sociálního bankovnictví, měření dopadu, programu Moje zdravé finance, atd.
 
Maje na mysli tyto dva trendy, jsem optimistou a věřím, že je jen otázkou času, dvou tří generací, kdy kulatý stůl nad tématem sociálního podnikání nebude možný, jelikož termín sociální podnikání zanikne, protože slova podnikání nebo byznys budou v sobě automaticky zahrnovat širší zodpovědnost k uvedeným šesti skupinám stakeholderů, a vznikne nový termín, např. shark business pro nefér, neetické, velmi krátkodobé rozhodování a chování. Tím se sociální podnikání a téma zodpovědné podnikání posune z periferie do standardu.
 
V této souvislosti si dovolím ještě podtrhnout, že k tomuto vývoji nelze nikoho nutit, nikoho soudit - nelze nikomu říkat, že to, pro co se rozhodl - i kdyby to mělo být to vydělávání peněz bez jakéhokoliv přesahu - není dost dobré. Je zásadní, abychom nesoudili, zda jejich cíle a pohnutky jsou dost dobré, ale spolupracovali a nabídli jim pomoc v dosažení jejich cílů, protože jakmile jich dosáhnou, až pak se mohou skutečně posunout dál.

Petr Vítek
Zakladatel Impact HUB 

Fotogalerie

Sdílet

Created by studio loudmark